Umělá inteligence může být dobrý sluha, ale zlý pán
Druhý ročník odborné konference Digitalizace a technologie v sociálních službách proběhl pod záštitou předsedy vlády ČR prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., a ministra práce a sociálních věcí ČR Ing. Mariana Jurečky koncem února v pražském Hotelu Grandior.
Generálním partnerem akce byla společnost CLEAN LIFE, hlavním partnerem Cygnus Iresoft, partnery Ámos Vision, Care by profilog, Domovy online a Pecosta. Role partnera sekce se ujaly společnosti Chytrá organizace a Interpharmac. Hlavním odborným garantem byla Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a odborným partnerem Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Konferenci pořádala společnost EEZY Events & Education. Mediálními partnery byly odborné časopisy Sociální služby a Zdravotnictví a medicína. Velká účast svědčí o zájmu o diskutovaná témata.
Ing. Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí ČR, úvodem pochválil intenzivní spolupráci MPSV a MZ ČR. „Máme dnes obrovský datový sklad, v němž jsou propojena data zhruba za 12 let. Máme tedy dokonalý přehled, jaké problémy nás v nejbližších třiceti letech čekají zejména v souvislosti s demografickým vývojem,“ konstatoval. Důležitost digitalizace nejen pro sociální služby a zdravotnictví připomněl Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MSc., MBA, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, předseda správní rady Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Důvodem pro digitalizaci zdravotních a sociálních služeb, kromě legislativní povinnosti, jsou úspory financí a lidských zdrojů, zvýšení kvality práce zaměstnanců a kvality života klientů.
Panel 1 – Digitalizace v národních systémech sociálních služeb
Panel moderoval Jiří Horecký. V diskusi vystoupili: Marian Jurečka, prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, Jiří Horecký, Ing. Miroslav Jankůj, Ph.D., vedoucí oddělení ambulantních poskytovatelů zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Ing. Petr Wallenfels, MBA, náměstek ředitele VZP ČR pro IT.
Jak řekl náměstek Wallenfels, stav digitalizace u nás je srovnatelný se zahraničím. Za obecný nedostatek považuje fakt, že systémy nepracují v reálném čase. Představil plány v digitalizaci VZP do budoucna ve vztahu k pacientům i k poskytovatelům zdravotní péče. Podle Miroslava Jankůje je hlavní bariérou digitalizace datová a technická infrastruktura celého systému. Konstatoval, že systémy v sociálních službách opravdu velmi pokročily. Předpokladem fungování je standardizace datové infrastruktury. Profesor Dušek pochválil trend, který informační systém sociálních a zdravotních služeb posouvá do režimu „real time“. Jak řekl, v užívání umělé inteligence (AI) jsme pozadu, ale rozhodně nejsme pozadu v kvalitě poskytované péče. Problém vidí ve sběru primárních dat. Marian Jurečka se podělil o pozitivní zjištění: „Ve srovnání s celou řadou evropských zemí jsme o velký kus dál. Máme e-recept, e-neschopenku nebo e-ošetřovné. Z debaty s budoucím kancléřem Merzem vím, že toto v Německu nemají,“ řekl ministr. Dluh vidí v tom, že bychom na základě dat měli manažersky a politicky rozhodovat. Představil pilotní projekt jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů od poloviny roku 2025.
Flexibilní a hygienicky bezpečná prostorová řešení, která v souladu s požadavky zákona o sociálních službách dokážou zajistit klientovu integritu, a zařízení pro maximální komfort při provádění hygieny představil Daniel Večerka, jednatel společnosti Pro CleanLife s.r.o. Ing. Tomáš Novosad, CEO společnosti MagicWARE s.r.o., hovořil o telemetrickém získávání zdravotních informací a o aktivizaci klientů sociálních služeb prostřednictvím AI.
Propojenost dat je základem
Profesor Ladislav Dušek ve svém sdělení vyjmenoval hlavní důvody, proč je propojenost dat zdravotního a sociálního sektoru důležitá. „Přínosem je, že známe nemocnost a tíži zdravotního stavu klientů v pobytových sociálních službách za posledních 12 až 15 let. Můžeme sledovat potřebu a dostupnost zdravotních služeb pro klienty v sociálních službách a podle toho pracovat s prediktivními modely. Je možné mapovat trajektorií pacientů v systému sociálních a zdravotních služeb, sledovat personální zajištění či počet neformálních pečujících. Umíme kvantifikovat nejtěžší péči o člověka v domácím prostředí, můžeme sledovat dlouhodobé výsledky včetně sociálních a ekonomických dopadů různých zdravotnických intervencí,“ uvedl ředitel Dušek.
Systému CYGNUS jako nástroji k digitalizaci se věnoval Ing. Jiří Halousek, MBA,ředitel IRESOFT, s.r.o. Představil konkrétní nástroje a možnosti vedoucí ke snížení nákladů, úspoře času a zvýšení kvality péče a také novinky související s digitalizací. Mobilní Cygnus umožňuje vedení docházky, zajišťuje propustky, dovolenky nebo slouží jako nástroj pro předání informací při předání služby i vede agendu pro dokumentaci ran a defektů. ÁMOS vision – Digitální infocentra pro moderní domovy seniorů představil Richard Prajsler, jednatel a CEO INpublic group, s.r.o. Dotykové nástěnky vyvinuté původně pro školy jsou vhodné pro domovy seniorů. Nabízejí užitečný obsah, moderní formu komunikace, a jsou pomocníkem při aktivizaci seniorů.
Panel 2 – AI v sociálních službách: možnosti a výzvy
Diskusi moderovala Ing. Daniela Lusková,
MPA, MHA, ředitelka Domova U Biřičky, viceprezidentka Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a předsedkyně Výboru pro technologie v dlouhodobé péči ATDZ. V panelu zasedli: prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr. h. c., vědecký ředitel, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, Ing. Petr Pavlinec, vedoucí odboru informatiky Kraje Vysočina, Jiří Halousek, Ing. Tomáš Knížek,konzultant v oblasti digitální transformace & zakladatel start-upu Bridge a Michal Jačanin, jednatel – Chytrá organizace s.r.o.
Unikátní interdisciplinární centrum excelence CLARA, první svého druhu ve střední a východní Evropě, které se zaměří na vývoj nové generace aplikací využívajících AI, výpočetní modelování a kvantové výpočty, představil profesor Mařík. Projekt CLARA přináší revoluční přístup. Cílem je posunout výzkum neurodegenerativních onemocnění, zejména Alzheimerovy choroby, prostřednictvím zpracování rozsáhlých biologických a klinických dat. Stran využívání AI je podle prof. Maříka jen na nás, jakým způsobem ji do procesu pustíme. Petr Pavlinec odpovídal na otázku, jak může kraj jako zřizovatel sociálních služeb přispět k podpoře vývoje a zavádění AI do sociálních služeb. Jak řekl, základem je silný vývojový tým. „Pořadníky či výkazy v sociálních službách se snažíme efektivně napojit na AI. Využíváme asistenty jako třeba chatboty. Využití AI vidíme například v radiologii. Zaměřujeme se na to, abychom tyto asistenční algoritmy dobře trénovali,“ vysvětlil. Možnostem zavádění digitálních služeb pomocí dobrovolnictví se věnoval Tomáš Knížek. K dobrovolnictví je podle něj třeba nesmírná empatie a tohoto potenciálu je třeba využít tady a teď. Existuje řada formálních překážek bránících zapojení většího počtu dobrovolníků. Projekt Bridge chce tuto situaci změnit a urychlit nástup dobrovolníka do práce. Podle názoru Michala Jačanina, jednatele společnosti Chytrá organizace, s.r.o., AI představuje významnou část péče o klienty v sociálních službách. Podělil se o zkušenosti s využíváním AI při léčbě ran. Jiří Halousek souhlasí s nezbytností kritického myšlení. Budoucnost sociálních služeb vidí v tom, že strojovou práci svěříme AI a lidem ponecháme lidskou s vysokou přidanou hodnotou.
O praktickém využití AI v administrativě sociální služby hovořila Ing. Petra Hučíková, MBA, výkonná ředitelka a partnerka advokátní kanceláře ARROWS.V sociálních službách vidí velký potenciál pro AI. Její pomoc se týká jen činností, které se technologicky dají nahradit. Nikdy nemůže nahradit lidskou péči. Sociální služby pracují s citlivými daty o klientech. Je třeba být kritičtí a nevyužívat tento nástroj bezhlavě. AI lze v sociálních službách využít k automatizaci rutinních úkonů, při zvládání personálních výkyvů, při hledání pracovníků (sestaví inzerát, který zaujme generaci Z), při reportovacích povinnostech nebo vzdělávání zaměstnanců. Předala zkušenosti s implementací AI v Domově
U Biřičky v Hradci Králové.
Efektivitu sociální práce formou sdílení žádostí o poskytování sociální služby prezentovala Ing. Lenka Mikletičová, odborný garant projektu, odbor sociálních věcí Kraje Vysočina. Představila aplikaci pro online evidenci klientů-žadatelů-čekatelů pobytových sociálních služeb. Všichni poskytovatelé těchto služeb Kraje Vysočina vedou evidenci, což umožňuje odstraňovat duplicity podaných žádostí. Aplikace umí ověřit žadatele čekatele v základních registrech, identifikovat duplicity, sdílet informace o provedeném sociálním šetření a také generuje statistiky a šifruje osobní údaje.
Téma moderní vizuální identita zpracoval formou videí a obrázků Mgr. Petr Pospíchal, zakladatel projektu DomovyOnline.cz, Virtual Visit, s.r.o. Zdůraznil důležitost prezentace poskytovatelů sociálních služeb s možností využití AI. Představil ukázky logotypů, webových stránek a standardů komunikace. Ing. Petr Kostelný, MBA, CEO & founder PECOSTA, a.s., se podělil o zkušenosti s využitím AI při výběru dodavatelů, společném nakupování zboží formou aukcí a naskladňování při nákupech v sociálních službách.
Kybernetická bezpečnost a ochrana dat v digitálních sociálních službách
Ochranou osobních údajů v sociální péči se zabývala JUDr. Soňa Matochová, Ph.D., LL.M, zástupkyně ředitele odboru stížností a digitálních agend, Úřad pro ochranu osobních údajů. „Ochrana osobních údajů je významným tématem v digitalizovaných systémech. Technologie umožňují soukromým společnostem i orgánům veřejné moci využívat osobní údaje v nebývalém rozsahu,“ řekla přednášející úvodem. Od roku 2018 je v celé EU platné Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, u nás známé jako GDPR. Nařízení stanovuje pravidla pro zpracování osobních údajů a jejich ochranu a zabezpečení. GDPR klade důraz na zákonnost, korektnost a transparentnost při zpracování údajů a na minimalizaci jejich uchovávání. V ČR je ochrana osobních údajů upravena zákonem o zpracování osobních údajů, který se zaměřuje zejména na bezpečnostní a policejní dohled. Tento zákon doplňuje GDPR a stanovuje specifika pro zpracování osobních údajů v oblasti sociální péče.
Adam Zahradník, MA, manažer společnosti Lexnova, s.r.o., hovořil o smyslu Evropské směrnice NIS 2 (Network and Information Security), která se zaměřuje na zajištění kybernetické bezpečnosti v celé EU. Jejím cílem je zvýšit odolnost organizací vůči kybernetickým hrozbám a zajistit bezpečnost kritických služeb. V ČR jsou požadavky směrnice promítnuty do zákona o kybernetické bezpečnosti. Podle odhadů se NIS 2 dotkne nejméně 6000 soukromých i státních subjektů, kterým uloží rozsáhlé povinnosti.
Digitální inkluze seniorů: cesta k překonání digitální propasti
Jindřich Oukropec, manažer projektu Pomáháme.Digital, Česko.Digital, představil výsledky výzkumu digitální inkluze. V ČR je zhruba 1,5 milionu digitálně vyloučených lidí, kteří nemají přístup k digitálním technologiím, a zhruba 1,5 milionu lidí digitálně ohrožených. Ti se v digitálním prostředí pohybují, ale neumějí si poradit. To většinou bývají klienti sociálních služeb. Digitální schopnosti stále více ovlivňují kvalitu života. Jak řekl, chceme zlepšit kvalitu života zmíněných tří milionů obyvatel ČR, a proto vzděláváme ty, kteří jim mohou nejefektivněji pomoci.
„Technologie se stávají nedílnou součástí života i pro starší generace, což přináší nové výzvy i příležitosti,“ uvedla PhDr. Jana Pšejová, specialistka na projektový a dotační management, strategické plánování, lektorka a konzultantka, INspira. Stále více lidí vstupuje do pobytových služeb s dobrými kognitivními funkcemi a základními zkušenostmi s technologiemi. Potřeby klientů se rozšiřují, což vyžaduje přizpůsobení nabízených služeb a odpovědností sociálních organizací.
Markéta Mikšová
Foto: Vojtěch Hanák
