Inovace a kvalita ve zdravotnictví

Inovace neznamená změnu, ale cestu k lepšímu, k vyšší kvalitě. Směr k nim ve zdravotnictví a sociálním službám naznačila konference Inovace a kvalita ve zdravotnictví. 12. –13. května ji v Praze uspořádala společnosti EEZY Events & Education, s.r.o., Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb.

 

„Souvislost kvality zdravotní péče a ekonomického růstu země je evidentní. Česká republika má v kvalitě zdravotní péče velmi dobrou základnu minimálně v evropském srovnání. Podporovat bychom měli větší rozšíření potenciálu, kterým jsou právě inovace. Ty nás posunují dopředu v kvalitě zdravotnictví, a tím i zdraví populace a následně v ekonomickém růstu,“ řekl v úvodu konference Tomas Groh, předseda představenstva HARTMANN – RICO a.s. Jménem této společnosti také předal cenu HARTMANN GROUP za inovativní řešení. Cenu převzal Vít Lorenc, předseda představenstva Nemocnice Jindřichův Hradec. Hlavní částí oceněného řešení je komplexní klinický infomační systém implementovaný v jindřichohradecké nemocnici. Předávání ceny i části konference se zúčastnil také Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů České republiky, a Rudolf Špoták, hejtman Plzeňského kraje. „Česká republika v rámci Evropské unie rozhodně není v oblasti dostupnosti inovací ve zdravotnictví a inovativní péče někde na chvostu. Například v dostupnosti inovativních léčiv jsme desátí. K dalšímu posouvání systému potřebujeme kvalitní data a revizi pohledu na to, jak k datům ve zdravotnictví přistupujeme,“ uvedl v kontextu podpory inovací Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví.


Pojišťovny pomohou rozvoji telemedicíny

Kvalitativní kritéria v úhradových mechanismech byla tématem příspěvku Zdeňka Kabátka, generálního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny. Parametry posuzování kvality ve zdravotnictví Zdeněk Kabátek rozdělil podle jejich přístupu na čtyři základní oblasti. Jde o strukturální kvalitu, tedy o věcné, technické a personální vybavení pracoviště poskytovatele. Dalšími oblastmi jsou procesní kvalita (know-how, nastavení procesů, organizace), výsledková kvalita (měřitelné odborně přijatelné výsledky péče, měřitelné indikátory kvality) a vnímaná kvalita (vnímání kvality pacientem, prostředí zdravotnických zařízení, přístup personálu, komunikace). Nastavení indikátorů kvality, respektive jejich objektivizace, může být velmi obtížné, stejně tak jejich vyhodnocování. Velmi dobře se už daří nastavovat a hodnotit parametry kvality například u dialyzační péče. Populární jsou různé žebříčky srovnávající výsledky péče jednotlivých poskytovatelů, typicky nemocnic, ale fakticky jim není možné přisuzovat velkou váhu, protože poskytovatelé pracují i v diametrálně odlišných podmínkách a prostředí. Vysoce subjektivní je vnímání kvality pacientem, bývá víc schopen posoudit například prostředí nebo vstřícnost a komunikaci personálu než obsah péče. Ne všechny parametry může ovlivnit dostupnými mechanismy zdravotní pojišťovna. Do plošných úhradových mechanismů jsou vtěleny parametry procesní kvality (např. ošetřování pojištěnců náročnějších na péči, vzdělávání lékařů a nelékařských pracovníků). Cílené úhradové mechanismy jsou určeny pro poskytovatele v rámci bonifikačních programů, příkladem je zvyšování dostupnosti péče (nové registrace, rozsah a rozložení ordinační doby). Snahou pojišťovny je, aby se program poskytovateli vyplatil.

Při zvyšování kvality zdravotnictví je zásadní digitalizace a sdílení dat. Tyto principy je nezbytné šířeji implantovat i do českého zdravotnictví. „Zásadní pro rozvoj českého zdravotnictví bude stále větší uplatnění telemedicíny, pomůže i s problémem personálních kapacit. Telemedicína přinese klientovi benefit v oblasti klinické, ale zároveň úsporami v systému dosáhneme benefitu i v oblasti ekonomické. I zde rychle najdeme úhradové mechanismy a nastavíme standardní způsob úhrady,“ přislíbil ředitel naší největší zdravotní pojišťovny.


Inovace a digitalizace v dlouhodobé péči

Zdravotnictví a sociální péče jsou v Evropě nejrychleji se rozvíjející segmenty co do počtu nových pracovních míst. Za posledních deset let jich vznikly 2 miliony, v sociálním sektoru pracuje 5 % všech zaměstnanců. I tak neformální dlouhodobá péče (LTC – long term care) tvoří stále největší pilíř. V České republice péči o 80 % všech lidí, kteří potřebují dlouhodobou péči, zajišťují rodiny, což má i dalekosáhlé negativní ekonomické důsledky. „Nároky na LTC porostou spolu se stárnutím evropské populace. Zejména v rozvinutých evropských zemích ale zároveň narůstá problém s nedostatkem pracovníků LTC, i proto jsou pro nás inovace a digitalizace tak podstatné,“ připomněl Jiří Horecký, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR.


Nové technologie mají v LTC široký prostor uplatnění. Využívány jsou monitorovací systémy (senzory jsou schopné detekovat aktivity klienta, pády, ale i například inkontinenci) i komunikační systémy, včetně sběru a sdílení údajů o klientovi. Stále širší využití i v domácí péči mají různé „smart“ technologie, od postelí a matrací přes „chytrá“ chodítka a oblečení až po speciální řešení podlah a vybavení koupelen. Existuje už i systém na včasné rozpoznání respiračních chorob či covidu-19. Inovativní systémy jsou dokonce schopné „učit se“ na jednotlivém klientovi a předcházet nebezpečné situaci. Nadějnou oblastí je vývoj robotů jako pomocníků v péči. Vždy je ale třeba zvažovat případnou mentální bariéru, například akceptování robota hodně závisí na tom, zda měl klient v minulosti zkušenosti s moderními technologiemi, takže v čase se bude jejich přijímání zlepšovat. Právě roboti mohou zčásti nahradit i některé sociální funkce.


Vynikající pomůckou jsou i prostředky virtuální reality. Klienti se jejich prostřednictvím mohou podívat na známá místa, využití je i terapeutické (např. zobrazení uklidňujících vizualizací). Virtuální realita může být zaměřená i na vzdělávání formálních i neformálních pečujících, příkladem je program přibližující vnímání reality člověka s demencí. Tento původně australský program byl zakoupen do České republiky a je základem velice úspěšných edukačních seminářů. V LTC pomáhá digitalizace a inovace zdaleka nejen jako faktor částečně snižující problém s rostoucími nároky na pracovní síly a jejich úvazky. Především zvyšují kvalitu života příjemců péče, prodlužují délku doby, kdy mohou potenciální klienti ještě být doma, a personálu redukují čas strávený administrativou. Pomocí programů prevence prodlužují život strávený ve zdraví a zvyšují efektivnost nákladů vynaložených na zdravotnictví a sociální služby.


Nemocniční infekce lze snáze ohlídat a likvidovat

„Přibližně každý dvacátý pacient v našich nemocnicích získává některou z infekcí spojených se zdravotní péčí, zkráceně HAI. Jde přitom o infekce preventabilní a při správných opatřeních jich může být až o třetinu méně,“ uvedl ve svém příspěvku o kontrole a prevenci HAI jako cestě ke zvýšení kvality nemocničních zařízení Petr Havlíček, brand manager BODE Disinfectants HARTMANN – RICO.  Tato společnost si rizika HAI uvědomuje již řadu let, proto zde vyvinuli komplexní řešení pro automatizované vyhledávání výskytu HAI, nazvané EPIDIS™. Díky kontinuálnímu načítání dat z nemocničního informačního systému poskytuje v každém okamžiku aktuální vyhodnocení situace ve zdravotnickém zařízení, tedy shromážděné informace o HAI dokáže i interpretovat. Pokud jde o preventivní opatření, vytvořili například „balíčky“ doporučení založených na vědeckých důkazech. Slouží jako základ pro vytvoření lokálně přizpůsobených jednotných preventivních opatření v celé nemocnici, napomáhají stanovení a dodržování indikátorů kvality a umožňují zpětnou vazbu pro nápravu. Přínosů „Mise: Prevence infekcí pro nemocnici“ je celá řada, od větší bezpečnosti pacientů, snížení nákladů na HAI přes vyšší právní bezpečnost nemocnice, nižší zátěž pracovníků při vyhledávání HAI a zpracování dat, cílené nastavování preventivních opatření, úsporu času při auditu nastavených opatření až po efektivnější vzdělávání zdravotníků díky připraveným prezentacím nebo e-learningu.


„EPIDIS™ jsme u nás v nemocnici ověřili v praxi a porovnali jsme pak automatizované a standardizované vyhledávání HAI,“ řekl Ján Dudra, zástupce ředitele pro zdravotní služby Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Jednoznačně ho pokládá za vynikající nástroj surveillance nad HAI. V praxi umožnil vyhledat 2,42× více HAI než při současném ručním monitorování, a to s vyšší transparentností. Ruční vyhledávání systém úplně odboural. Velmi vítaná byla i možnost kontinuálního automatizovaného měření, včetně měření efektu přijatých opatření. Doc. Dudra spatřuje potenciál projektu pro vyhodnocování pacientských dat i v dalších oblastech, jako je ATB rezistence a kvalita péče.


SÚKL ve znamení elektronizace

Rok 2022 je podle Ireny Storové, ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), doslova ve znamení elektronizace. Úspěšný systém eRecept se letos rozrostl o nové funkcionality. Nejnověji, od 1. 5. 2022, je v provozu ePoukaz, který umožňuje elektronické předepisování zdravotnických prostředků. Velkou výhodou je například pro imobilní pacienty, ušetří jim návštěvu ordinace pro vyzvednutí poukazu. Jak Irena Storová upozornila, ePoukaz není povinný, přesto je už od prvních dní po zavedení hodně využívaný. Poukazy byly sloučeny do jediného formuláře, na kterém lze předepsat více na sebe vázaných položek. Předpokládá se vystavení více než 6 milionů ePoukazů každý rok. Od 1. 1. 2022 je v provozu eOčkování. Elektronická evidence záznamů o provedení očkování je povinná, ale vzhledem k situaci s covidem-19 a krizí na Ukrajině je pro lékaře možnost přechodného distančního období. Nicméně už na začátku května je do eOčkování zapojeno více než 50 % praktiků pro děti i pro dospělé. Podle zjištění ze zpětných vazeb od lékařů je případná uživatelská „nepřívětivost“ daná konkrétním softwarem přímo v ordinaci. O začátku letošního ledna jsou také zprovozněny eRecepty s modrým pruhem.


Řada novinek je v oblasti léčivých přípravků pro vzácná onemocnění (LPVO), probíhá u nich implementace nového typu správního řízení. Vstupují do něj nové subjekty a hodnotí se i kritéria, jako je celospolečenský význam možnosti terapeutického ovlivnění onemocnění, k jehož léčbě je určen, a dopady léčby na systém zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, prokazatelný přínos ve zlepšení kvality života pacienta a reálné možnosti pro zajišťování poskytování úspěšné a efektivní léčby v síti poskytovatelů zdravotních služeb.


Panel na téma digitalizace ve zdravotnictví

Rozvoj digitalizace je mnohem rychlejší než úřední procesy. I proto je ve zdravotnictví prostor pro vlastní iniciativu lékařů, provozovatelů IT systémů a tvůrců softwarů a aplikací. Je přínosné, když se na tvorbě projektů podílejí právě profesionálové lékaři, a hlavně když systémy provozují – přibližně takové poselství vzešlo z panelová diskuse k otázkám digitalizace českého zdravotnictví.


Michal Bušek, obchodní ředitel sekce zdravotnictví ICZ, za výrobce informačních technologií připomněl vznik našeho národního datového standardu a jeho roli v propojení informačních systémů. Digitalizaci ve zdravotnictví mohutně akcelerovala pandemie covidu-19. Za důležitý milník pro rozvoj digitalizace z pohledu pacienta považuje Michal Bušek aplikaci Tečka, kterou vloni používaly 4 miliony lidí.


O  telemedicínském řešení Meddi hovořil Jiří Pecina, zakladatel Meddi hub. Toto řešení  garantuje spojení s lékařem do 30 minut od odeslání dotazu, ale i další služby. Kromě okamžitého zdravotního stavu pacienti konzultují i již stanovenou diagnózu, výsledky vyšetření, vysvětlovány jsou jim lékařské postupy a pojmy. V průběhu konzultace mohou klienti získat také informace o lécích nebo si nechat vystavit eRecept, a to i do zahraničí.


Významným průkopníkem telemedicíny v ČR je i zdravotnická skupina EUC. Václav Vachta, předseda představenstva EUC, přiblížil platformu Lékař online 24/7, kde se počet telemedicínských konzultací meziročně zvýšil o 15 %. Na rozdíl od klasické péče mají pacienti lékaře v rámci Lékaře online 24/7 k dispozici do 30 minut od vyplnění úvodního diagnostického dotazníku, a to z pohodlí domova. Stačí jim k tomu chytré zařízení a internet.


O aktivitách mezinárodního sdružení pro zdravotnickou profesionální informatiku Integrating the Healthcare Enterprise (IHE), které usiluje o interoperabilitu informačních systémů ve zdravotnictví, hovořil Petr Bartoš, Chief Technology Officer společnosti Medevio. Jedním z cílů IHE je získat větší účast lékařů na specifikaci činností, které jsou příležitostí pro digitalizaci. Podle Petra Bartoše lékař nepotřebuje být zahlcen světem softwaru, musí ale přesně definovat své potřeby a je na dodavateli, aby mu vyhověl.


Sociální služby a správní lidé na správném místě

 „Jak vybrat a udržet kvalitní zaměstnance v sociálních službách, je naše největší starost a zároveň i největší výzva, protože služby jsou o lidech a pro lidi, bez nich to nepůjde. Pro nás z toho vzešlo hodně úkolů už před několika lety, ale pak přišel covid-19, což u nás znamená smrtelné ohrožení klientů, jsou velmi křehcí. Za covidu už jsme museli řešit jedinou oblast personalistiky, a to bezpečí klientů i zaměstnanců. Strach z covidu nás paralyzoval, ale už je to za námi a my se znovu rozbíháme a máme obrovskou chuť všechno dohnat, fungovat a pomáhat snad i ještě lépe než před ním,“ uvedla svůj příspěvek Věra Husáková, provozní ředitelka SeneCura Česká republika.


Covid-19 měl podle ní paradoxně i pozitivní přínos. Sociálním službám přinesl marketing, který by si samy nemohly dovolit zaplatit. A tak i do této oblasti přišlo pracovat hodně lidí. „Nicméně principem náboru kvalitních pracovníků je dělat ho pořád, nejen až když právě někoho potřebujete,“ upozornila přednášející. Určitý posun zájmu uchazečů vidí v jejich preferencích – více než dříve jim jde i o dostatek volného času a osobního prostoru. Pro zájemce o práci v sociálních službách, kteří přicházejí z jiných oblastí, doporučila „směny na zkoušku“. Ty mohou korigovat správnost jejich představ o tomto prostředí a práci a obrázek o zájemci si udělá i stávající kolektiv. Obrovskou výhodou práce v sociálních službách je fakt, že lidem dává smysl – nemusí ho hledat, prostě tam je. Upozornila však i na nutnost neustále pracovat i na stabilizaci stávajících týmů. „Nejsilnějším důvodem ke změně zaměstnavatele bývá v sociálních službách pocit jeho nevděku. Za mě by každý den měl být dnem, v němž bychom mohli někomu poděkovat,“ podotkla Věra Husáková.


Násilí v péči… Mluvme o něm! 

Karel Vostrý, ředitel Evropské sítě pro stárnutí, na konferenci představil celoevropský projekt, který má napomoci řešení problému násilí v sociálních službách. Cílem projektu je vytvoření odborného vzdělávacího programu zaměřeného na prevenci, identifikaci a adekvátní reakci na tyto projevy. Špatné zacházení se seniory, respektive násilí na nich, je definováno jako destruktivní chování vůči seniorovi odehrávající se v kontextu důvěrného vztahu, profesionálního nebo osobního, ve kterém je senior v závislé a zranitelné pozici. Často užívaná klasifikace rozlišuje obecnější úroveň zneužívání a zanedbávání a specifické úrovně v oblasti psychického a fyzického stavu, v oblasti sociálních vztahů, sexuality a financí. Problematika špatného zacházení úzce souvisí s oblastí dodržování a ochrany lidských práv v sociálních službách a se zajišťováním a hodnocením kvality.


Projevy násilí mohou mít na úrovni zanedbávání skrytou a amorfní podobu a nemusí být v některých specifických případech ze strany agresora zcela vědomé. S nějakou formou špatného zacházení v institucích (jako jsou domovy pro seniory a zařízení dlouhodobé péče) má zkušenost 15,7 % (jeden ze šesti) seniorů. Domácí i zahraniční šetření také ukazují, že násilí na seniorech v sociálních službách je komplexnějším pojmem a nelze ho zužovat pouze na vztah klienta jako oběti a zaměstnance jako agresora. Šetření ukazují, že v tomto prostředí existuje rovněž násilí směřované od klientů k zaměstnancům, dále mezi klienty samotnými, od rodinných příslušníků směrem k zaměstnancům a rovněž mezi zaměstnanci samotnými. Z kontextuálního pohledu na tyto konflikty vyplývá, že se nemusí vždy jednat o jednostranný akt agresora. Všechny tyto případy mají hluboký dopad na prostředí sociálních služeb a problematiku násilí zde je nutné co nejvíce odtabuizovat.


Jana Jílková

Visual Portfolio, Posts & Image Gallery for WordPress

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Scroll to Top